Thorkild Hansen | |
---|---|
Narození | 9. ledna 1927 Ordrup |
Úmrtí | 4. února 1989 (ve věku 62 let) Karibik |
Alma mater | Kodaňská univerzita |
Povolání | spisovatel, novinář, autor autobiografie a literární historik |
Ocenění | Cena Sørena Gyldendala (1963) Zlatý vavřín (1965) |
Příbuzní | Gudrun Hasle (vnučka) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Thorkild Hansen (9. ledna 1927 Ordrup – 4. února 1989) byl dánský spisovatel. Věnoval se zejména historickým románům. K nejznámějším patří jeho trilogie o dánském obchodu s otroky. Za její poslední díl, Slavernes øer, obdržel v roce 1971 nejprestižnější skandinávské literární ocenění, Cenu Severské rady.[1] I v jiných knihách se často věnoval dánskému kolonialismu a zámořským objevům.
V letech 1945-47 studoval literaturu na Kodaňské univerzitě. V roce 1947 se přestěhoval do Paříže, kde působil jako zahraniční zpravodaj pro kodaňský list Ekstra Bladet.[2] Francie byla vždy jeho "duchovní vlastí", často se do ní později vracel. Od návratu do Dánska v roce 1952 se věnoval psaní románů. První, Resten er Stilhed, vydal v roce 1953. Byl též literárním kritikem v novinách Information a zúčastnil se několika archeologických expedic, například do Kuvajtu, Hudsonova zálivu nebo Núbie. Na cestách i zemřel, na palubě výletní lodi v Karibiku.
Česky vyšla jedna jeho kniha, v roce 1970 vydalo nakladatelství Orbis román Nešťastné putování do šťastné Arábie, v překladu Františka Fröhlicha.